Potomci lidí
Existuje hodně filmů o dětech, které nemusím vidět víc než jednou, protože se často jedná o příběhy bez smyslu, kde se dítě používá jako katalyzátor hloupých komediálních momentů, protože jde celou cestu ve sněhu v bačkůrkách. Jsou tu naštěstí i jiné typy příběhů. Na dítě se v nich pohlíží realisticky a děj vás často vede k závěru, že nový malý neohrabaný život dokáže v lidech vyvolávat i měnit emoce. Children of Men k tomu navíc přibaluje sociální kritiku, rychlé tempo bez oddechu.
Žánrově se jedná o dystopický snímek. Tento žánr většinou slouží ke kritice společnosti a není to mu jinak ani u Potomků lidí. Na planetě se už 18 let nenarodilo dítě a celý svět se mění ve válečnou zónu, kromě Británie, která hrdinně vyhání uprchlíky mimo své hranice. Právě jedna z uprchlic ale otěhotní a potká muže, který se ji tobogánem nešťastných příhod snaží pomoci.
Nejsilnější momenty filmu zajišťují dvě věci. Zaprvé, je to vystavování postav přítomnosti naděje na změnu (v podobě těhotné ženy) a sledování jejich emocí a reakcí. Dalo by se to přirovnat k Pánovi prstenů, protože podobně jako prsten byl symbolem moci, tak i narozené dítě v hořícím světě může způsobit revoluci. Druhou polovinu úspěchu zajišťuje kamera. Hodně napínavých sekvencí je točeno "přes rameno" a udržet vás to v napětí, protože stejně jako hlavní postavy nebudete vědět, co je za rohem. Po dokoukání si člověk řekne, jak mu mohou některé záběry z jiných filmů přijít napínavé, když mu filmaři často ukáží všechny karty v jednom záběru.
Dostupné na: všude možně (Netflix, HBO Max)...může se měnit
Komentáře
Okomentovat